Srpen 2015

Líbánky v Benátkách

28. srpna 2015 v 16:04 Deník ze svatební cesty 1909
Benátky jsou podle mě nejromantičtějším městem. Co myslíte? Snažím se představit, jaké to bylo, když ti dva měli spostu času na poznávání světa a sebe samých. Nechali se unášet gondolou kolem paláců. Procházeli se po nábřeží, krmili holuby, nakukovali do obchůdků, poseděli si v kavárně...


Pondělí, 15. března, Terst

Odjezd ve 12 hodin 15 minut, přes Zervignano, Montfalcone, Georgio di Nogara do Benátek.
Příjezd v 5 hodin 20 minut.
Gondolou z nádraží do hotelu Bauer Grünwald.


Úterý, 16. března, Benátky
Procházka po náměstí Sv. Marka, podél Riva Schiavoni k vile Garibaldiho a zpět.

Odpoledne výlet na pláž Lido.
Večer prohlídka obchůdků na náměstí SV. Marka a v přilehlých uličkách.

Zdroj obrázků http://akon.onb.ac.at/

Procházka lesem

25. srpna 2015 v 21:14 Když chci psát
Někdy je mi smutno, ale ráda bych se smála. Někdy se mi chce psát a nevím co. Naučila jsem se několik cvičení, která mi udělají dobře tak nějak celkově. Podělím se s vámi o jedno z nich. Jmenuje se Procházka lesem. Naštěstí to nemám do lesa daleko. Když jsme měli psa, chodila jsem s ním moc ráda každé ráno, i když pršelo, byla mlha. Často jsem obdivovala sluneční paprsky v kapkách rosy na pavučinách...


Na inspirativní procházku lesem si nesmíme zapomenout vzít zápisník, tužku, příp. foťák, košík nebo hrneček. Můžeme si dopředu vytvořit formulář, tabulku s otázkami:

Co jsem viděl/a?

Co jsem cítil/a?

Co jsem slyšel/a?

Čeho jsem se dotýkal/a?

Co jsem ochutnal/a?


Důležité je neodpovídat pouze jedním nebo několika slovy, ale snažit se co nejlépe a nejpodrobněji popsat lesní dobrodružství. Zkuste se vypravit do lesa znovu, v jinou denní nebo roční dobu a znovu popsat, co jste viděli, cítili atd.
Své výtvory můžete vložit na svůj blog a nezapomeňte mi tady nechat odkaz. Užijte si to!


Foto: pixabay.com

Stíny anděla

21. srpna 2015 v 8:10 Moje cestování
Žiju v úplně jiném světě, prý lepším. Říká to několik lidí, kteří mě asi dobře znají. Taky tak fotím. Ne, že bych byla uměleckou fotografkou, to bohužel ne. Ale vždy si do záběru vyberu to, co se mi líbí, a to ošklivé zmizí.


Stíny anděla

Anděl 21. století nemá křídla,
vznáší se v moři, plave na nebi,
v proudu současného prostoru
loví světlo, hlídá naše přání,
občas píchne, občas pohladí,
vyhání zlo, hlídá dobro.

Andělé jsou jako medúzy:
krásní a smrtonosní,
zároveň jsou něžní a lákaví.
Stíny jsou jako city,
všichni je máme,
ale často o nich
nechceme nic vědět.



Jeden ze zážitků z letošní prázdninové cesty k moři
Instalace Evy Petrič v baptistériu v Piranu

Z Vídně do Terstu

20. srpna 2015 v 16:01 Deník ze svatební cesty 1909
Zdravím po několikadenní odmlce. Pokračuji ve zpřístupňování deníku ze svatební cesty z roku 1909. Hitem Facebooku se zrovna stal rakouský archív starých pohlednic, z nichž jsem vybrala ty, které se výborně hodí k textu a dotvoří dobovou atmosféru. Mám z toho velkou radost. Snad budete mít i vy. Tak už přestanu napínat a tady je další část putování novomanželů na jih:

Čtvrtek, 11. března, Vídeň

Různé pochůzky, večer představení Lohengrin v Opeře.


Pátek, 12. března, Vídeň

V 8 hodin 45 minut odjezd do Terstu. Příjezd v 9 hodin 5 minut. Ubytování v Hotelu de la Ville.


Sobota, 13. března, Terst

Dopoledne procházka podél přístavu a hlavními ulicemi města. Odpoledne výlet do Opčiny a prohlídka obelisku.

Neděle, 14. března, Terst

Dopoledne výlet do zámku Miramare. Odpoledne odpočinek.



Jak se vám líbí staré pohlednice z počátku 20. století? Pár jich také vlastním, tak se na ně můžete těšit :-)

Zdroj obrázků http://akon.onb.ac.at/

Racek

15. srpna 2015 v 18:06 Když chci psát
Moc mě těší, že si můj nový blog našel své první čtenářky. Zároveň se omlouvám za odmlčení. Rozjela jsem se směrem, kde se staré příběhy odehrávají, abych nasála atmosféru míst, kde lidé z deníků, dopisů a starých fotek pobývali.
Nejsem tu ale sama, bavíme se vymýšlením kreativních úkolů a snahou o jejich splnění. Téma jdnoho dne byla báseň na téma Racek. Snad vás můj příspěvek trochu pobaví.


Racek chechtavý

Nad mořem létal racek chechtavý
Co za celý den viděl?
Kdopak ví

Nad ránem vyrážet rybáře
Odpadky odvážet na káře
Milence líbat se na pláži
Rodiče bdělé na stráži
A večer taneční kreace
To byla vážně legrace Mrkající

Meinem geliebten Richard

5. srpna 2015 v 15:34 Deník ze svatební cesty 1909
Napadlo vás někdy, jaké emoce vyjadřují různé jazyky? Oliver jednou na gymplu přišel s takovou hrou - každý řekl nějaký jazyk a k tomu vymyslel, na co se nejlíp hodí. Zrovna o němčině ho napadlo, že je to jazyk znásilňování a porna. A to jsme zrovna probírali německé klasiky a v němčině překládali Lorelei. Teď tu mám před sebou německy psaný cestovní deník ze svatební cesty z roku 1909. Zatím jsem zjistila, že cesta trvala přesně tři měsíce a vedla z Prahy do Itálie. To je přece nádhera! Měli na sebe tolik času, žádné smartphony, jen ten deník psala každý den a dalo jí to asi dost práce. Budou tam aspoň nějaké důvěrnosti? První záznamy jsou velmi stručné:

7. března 1909. Svatba v Praze, hotel Modrá hvězda.
Pondělí, 8. března 1:35 odjezd do Vídně, příjezd 7:40, ubytování Grand Hotel.
Úterý, 9. března Vídeň. Procházka centrem města, Graben, Ring, Kärtnerstrasse.
Středa, 10. března Vídeň. Obstarání různých nákupů, večer Burgtheater Cizí žena.



Zkusíte si tipnout, jak bude cesta pokračovat?
Co vás napadá v souvislosti s různými jazyky? Co se vám vybaví, když se řekne angličtina, němčina, španělština...?

Knížky žerou myši!

2. srpna 2015 v 16:54
Úplně se mi zastavilo srdce, když přiběhl bráška se slzami v očích a výkřikem Knížky žerou myši! V ruce držel Vinnetoua, kterého četla mamka a její sourozenci, já a ostatní děti v rodině. Zažloutlé stránky byly docela stylově okousané. Děda nám vždycky z těch knížek četl, dívali jsme se o prázdninách na filmy, stavěli na zahradě týpý a pokaždé nám sliboval, že si budeme šít mokasíny. a teď řádí v jeho krásné velké knihovně malý vetřelec.

Všichni jsme vyskočili a běželi zjišťovat napáchané škody. Každému asi proběhla před očima řádka nejoblíbenějších příběhů. Začali jsme knížky postupně vyndávat z knihovny a děda sáhl až do zadních přihrádek. Vůbec jsem netušila, že schovává takové poklady - deník ze svatební cesty z roku 1909 psaný německy, rozpadající se album s pohlednicemi z vojny, které snad ukrývá nějaký milostný příběh, dopisy v maličkých obálkách, staré fotky.

Děda mi dovolil si ty dokumenty půjčit, slíbila jsem mu, že je všechny naskenuju a uspořádám. Už se na to moc těším. Co asi ty staré deníky ukrývají? Dobrodružství může začít.




Modrý měsíc - nový začátek

1. srpna 2015 v 6:23 | Agnes Bluemoon
Je noc. Prý magická. Čas na velkou změnu. Modrý měsíc má velkou sílu. Dívám se na něj a ptám se, jestli přinese něco i mně?
Správnou meditací dosáhnete rovnováhy mezi duší a tělem, tedy tím, po čem toužíte, a tím, kam ve skutečnosti směřujete.
Měla bych meditovat? Jak se to dělá?
Nejintenzivněji pracuje modrý měsíc ve prospěch milostných vztahů.
Super. Jsem tady! Chtěla bych Lásku. Existuje ještě?